Včelařská konference

Pepane,
ale ano, zachranování včelstva, oddělku s trubčicemi je nesmysl.
Ale láká to.
Mně ted trubčicový oddělek ( se 4mi klíckovanými matkami staví krásnou dělničinu|) krmím ho a necham ho zpracovat 1 nástavek zásob.
J.B.

Ano, četl jsem špatně. Omlouvám se.

J.P.

To by ses divil kolik včelařů má mezerníky na spodní loučce. U zadováků a universálů je nutnost mít 4 Já používám v nástavcích jen 2 na horní Na spodní jsem je musel odstranit koncem 60 let kvůli radiálnímu medometu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: r?mek lang
> Datum: 28.6.2012 16:03:44
> ----------------------------------------
> Pepan:
> (e-mailem) --- 28. 6. 2012
> Re: r?mek lang (57775) (57776)
> Hofmanův rámek nemá není tek tvarován kvůli kočování ale kvůli zasouvání
> shora.
> .......
> Ale otom to přeci vůbec není. Jak u Hoffmana, tak u Brněnského typu pro
> Budečák, si pro takový rámek přeci musíš udělat místo a potom můžeš něco
> zasouvat nebo vytahovat. Nepiš blbosti, protože práce je v úlu zvrchu
> přístupném podle toho kterého mezerníku úplně stejná. A píšu Brněnský typ,
> protože mezerníky na spodní loučce už nejsou novodobý standard. Naše české
> standardizované rozměry z fabrické výroby z Brna jsou dobré velmi
> osvědčené, jen ta Amerika má lepší provozní vychytávky pro velkochovy.
> Jediný nedostatek je to, že se používá naprosto mýticky lipové dřevo. Je to
> velmi náchylné dřevo k hnilobě po vyvaření a co se týká trvanlivosti
> nepřekonatelná je borovice potom smrk, který mi při výrobě nástavku odpadá
> jako ořez který ještě zužitkuji. A okolo přetáčení jako výhodou vůbec
> neuspěješ, protože jestli je něco okolo díla důležité, tak hlavní je mít
> dílo pěkné, dostavěné a měněné. Nepřetáčet znamená jít a myslet jen v
> jednom směru při rozebírce, což je právě více jednodušší, než hledat lepší
> buňky. Buď je rámek vhodný nebo jde do varu. _gp_
>
>
>

"Jediný nedostatek je to, že se používá naprosto mýticky lipové dřevo. Je to velmi náchylné dřevo k hnilobě po vyvaření a co se týká trvanlivosti nepřekonatelná je borovice potom smrk, který mi při výrobě nástavku odpadá jako ořez který ještě zužitkuji."

Pepan:
(e-mailem) --- 28. 6. 2012
Re: r?mek lang (57775) (57776)
Hofmanův rámek nemá není tek tvarován kvůli kočování ale kvůli zasouvání shora.
........
Ale otom to přeci vůbec není. Jak u Hoffmana, tak u Brněnského typu pro Budečák, si pro takový rámek přeci musíš udělat místo a potom můžeš něco zasouvat nebo vytahovat. Nepiš blbosti, protože práce je v úlu zvrchu přístupném podle toho kterého mezerníku úplně stejná. A píšu Brněnský typ, protože mezerníky na spodní loučce už nejsou novodobý standard. Naše české standardizované rozměry z fabrické výroby z Brna jsou dobré velmi osvědčené, jen ta Amerika má lepší provozní vychytávky pro velkochovy. Jediný nedostatek je to, že se používá naprosto mýticky lipové dřevo. Je to velmi náchylné dřevo k hnilobě po vyvaření a co se týká trvanlivosti nepřekonatelná je borovice potom smrk, který mi při výrobě nástavku odpadá jako ořez který ještě zužitkuji. A okolo přetáčení jako výhodou vůbec neuspěješ, protože jestli je něco okolo díla důležité, tak hlavní je mít dílo pěkné, dostavěné a měněné. Nepřetáčet znamená jít a myslet jen v jednom směru při rozebírce, což je právě více jednodušší, než hledat lepší buňky. Buď je rámek vhodný nebo jde do varu. _gp_

Měl jsem kdysi 37x30. Drátkování svisle, 4 drátky, krajní úplně svisle, prostřední se částečně sbíhají. To sbíhání musí být souměrné, jinak při napínání drátků vznikne z rámku lichoběžník. Zejména při t.zv. norském zimování je velké nebezpečí sjetí díla po rovnoběžných drátcích.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, June 28, 2012 2:12 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Drátkování rámkové míry 39 x 30

Použij tvar písmene W nebo M

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <johrn/=/seznam.cz>
> Předmět: Drátkování rámkové míry 39 x 30
> Datum: 28.6.2012 14:04:38
> ----------------------------------------
> Zajímalo by mne jaké máte zkušenosti s rámkovou mírou 39 x 30. Lépe
> řečeno, s jejím drátkováním. Pokud jsem drátkoval rámek svisle tak se
> mi někdy u panenských rámků stávalo, že pokud je včely zanesly medem a
> nebo je zakladla matka, tak tento rámek svojí váhou sjel po drátcích a
> naprosto se zpotvořil a nahoře u horní loučky vznikla téměř 5 až 10
> centimetrová mezera. Začal jsem tedy rámky drátkovat vodorovně a zase
> dochází k tomu, že drátky, které jsou vodorovně v rámku celkem čtyři
> se asi natáhnou a ve spodní části vznikne na rámku vlnka, která uhne
> na některou stranu. Toto se stává jak v medníku, tak v plodišti s
> plodem. Podotýkám, že k tomuto dochází pouze u panenských rámků, které
> nejsou ještě zpevněny košilkami vyběhlého plodu. Zajímá mne : jaké
> máte s tímto skušenosti a co s tím. Slyšel jsem názor, že by se mělo drátkovat svisle a drátek zvlnit napínáčkem, který je v prodeji. Toto jsem nezkoušel a tak neví.
> Ptám se tedy znovu - co s tímto problémem.
>
>
>

mam rm 42x35 ,pri vodorovnom dratkovani mi robilo to co tebe,pod vahou medu previsli drotiky,plast sa dole oprel a urobil vlnu..teraz davam zvislo 5 drotov,nesmu ist kolmo,ale troska do stran,zvlnim zvlnkovacom a pohoda..obcas u par kusov sa stane ked ich nabiju plne ze sa akoby kustik pohnu a v mieste drotika vcely urobia obdlznikove bunky..ale pri 39x30 sa s tym asi ani nestretnes :-)

Použij tvar písmene W nebo M

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <johrn/=/seznam.cz>
> Předmět: Drátkování rámkové míry 39 x 30
> Datum: 28.6.2012 14:04:38
> ----------------------------------------
> Zajímalo by mne jaké máte zkušenosti s rámkovou mírou 39 x 30. Lépe řečeno, s
> jejím drátkováním. Pokud jsem drátkoval rámek svisle tak se mi někdy u
> panenských rámků stávalo, že pokud je včely zanesly medem a nebo je zakladla
> matka, tak tento rámek svojí váhou sjel po drátcích a naprosto se zpotvořil a
> nahoře u horní loučky vznikla téměř 5 až 10 centimetrová mezera. Začal jsem tedy
> rámky drátkovat vodorovně a zase dochází k tomu, že drátky, které jsou vodorovně
> v rámku celkem čtyři se asi natáhnou a ve spodní části vznikne na rámku vlnka,
> která uhne na některou stranu. Toto se stává jak v medníku, tak v plodišti s
> plodem. Podotýkám, že k tomuto dochází pouze u panenských rámků, které nejsou
> ještě zpevněny košilkami vyběhlého plodu. Zajímá mne : jaké máte s tímto
> skušenosti a co s tím. Slyšel jsem názor, že by se mělo drátkovat svisle a
> drátek zvlnit napínáčkem, který je v prodeji. Toto jsem nezkoušel a tak neví.
> Ptám se tedy znovu - co s tímto problémem.
>
>
>

pls daj vediet aky bude z toho med( ak bude)...:-)

Zajímalo by mne jaké máte zkušenosti s rámkovou mírou 39 x 30. Lépe řečeno, s jejím drátkováním. Pokud jsem drátkoval rámek svisle tak se mi někdy u panenských rámků stávalo, že pokud je včely zanesly medem a nebo je zakladla matka, tak tento rámek svojí váhou sjel po drátcích a naprosto se zpotvořil a nahoře u horní loučky vznikla téměř 5 až 10 centimetrová mezera. Začal jsem tedy rámky drátkovat vodorovně a zase dochází k tomu, že drátky, které jsou vodorovně v rámku celkem čtyři se asi natáhnou a ve spodní části vznikne na rámku vlnka, která uhne na některou stranu. Toto se stává jak v medníku, tak v plodišti s plodem. Podotýkám, že k tomuto dochází pouze u panenských rámků, které nejsou ještě zpevněny košilkami vyběhlého plodu. Zajímá mne : jaké máte s tímto skušenosti a co s tím. Slyšel jsem názor, že by se mělo drátkovat svisle a drátek zvlnit napínáčkem, který je v prodeji. Toto jsem nezkoušel a tak neví. Ptám se tedy znovu - co s tímto problémem.

Zřejmě jde o Ostropestřec mariánský. Je to léčivka a sklízí se semeno.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J???ra <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Jako bodl?k
> Datum: 28.6.2012 13:05:24
> ----------------------------------------
> Vidím to poprvé,takže se ptám co to je?Je to pěstované na poli,vysoké asi
> metr,kvete to fialově,podobá se to bodláku i tak se to rozvětvuje,má to pod
> květem a na listech ostré trny,jsou na tom včely,vosy,čmeláci,motýli,spouta
> blejsáčka atd.
>
>
>

Ostropestřec mariánský

Vidím to poprvé,takže se ptám co to je?Je to pěstované na poli,vysoké asi metr,kvete to fialově,podobá se to bodláku i tak se to rozvětvuje,má to pod květem a na listech ostré trny,jsou na tom včely,vosy,čmeláci,motýli,spouta blejsáčka atd.

Znám včelaře co oboustraně na boční loučku nového klasického rámku podlepí a přitluče hranoleček 1cm výška a má hoffmann také a bez frézování.

Př. Pala jen nečetl pozorně Gusto, psal jsem o slunéčku z asie. V zimě jsem jich při rozebírání dřeva na topení zlikvidoval snad tisíc, přemnožují se.

odoslalo m to bez mena,este mi aj vypisalo ze prispevok neodoslany lebo nemam nieco vyplnene a mal som vsetko ok..v posl.dobe mi to tu robi stale :-(

ja som po dvoch rokoch videl konecne zas nase lienky(slunecka) sedembodkove..inak len same azijske,aj plne zimoviska na vcelnici kde pred par rokmi byvalo more nasich lienok..doma mam dve visne,na ktorych boli snad stovky lariev a dospelcov azijskych lienok,zozeru vsetko,tesil som sa na husenice vidlochvosta ovocneho( otakarek?-neviem takto v rychlosti), ktory mi tam nakladol vajicka..tie mrchy vsetko pozrali...Ales posielal si foto Jirimu?ci ako to identifikoval?

Aleši Molčíku, jsou to skutečně slunéčka semitečná. Nejsou to ti agresivní přivandrovalci z Ásie. Já měl loni v září, těmi přivandrovalci olepen celý barák.

J.P.

Takže když udělám obyč. rámek a přidělám plastovej mezerník tak je to stejný! Jen prostě fígl jak si člověk nemůže udělat tento typ rámku doma na koleně a musí za něj platit.Super.Díky za odpověď. Vašek
----------


Pokud budeš včelařit ty, tak je ti to jedno.

Pokud budeš mít tisíc včelstev, tak ti ro jedno nebude.
Protože zatlouct tisíce mezerníků je trochu náročné.
Pokud ti ze statisíců rámků odejde každoročně 5% rámků nebo 1% je taky podstatný rozdíl.
A při takovém množství ti nebude jedno, jestli výroba rámku trvá o 1minutu déle.

Pokud vůbec potřebuješ ke včelaření v nástavkových úlech mezerníky. Mezerníky se snad začaly používat v zadem přístupných úlech a tak nějak se ze zvyku používají pořád. Lidi mají rádi vše jednotné a myslí si, že bez mezerníků by to včely nezvládly - jak ti tady naznačil GP.

V nástavku můžeš s mírným citem pro symetrii rámky shora rozrovnat stejně dobře bez různých pomůcek. A daleko lépe se ti bude vytáčet med.

Karel

Hofmanův rámek nemá není tek tvarován kvůli kočování ale kvůli zasouvání shora. obyčejné rámky mívají, sice naprosto zbytečně, ale mezerníky i dole na spodní loučce. To pak dělá problémy při vkládání shora ty stačí dát na bok nebo to jde i bez nich. Také to souvisí s používáním zadováků kdy hofmany dělaly opravdu potíže. Jinak v západních katalozích lze najít rámky obou typů. Další výhodou je, že nemusíš dávat pozor jak rámky otočit To ale lze řešit umístěním mezerníků .
Ten propolis tam mají tak jako tady. To není záležitost Evropy, ale včely medonosné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: r?mek lang
> Datum: 27.6.2012 23:08:48
> ----------------------------------------
> Není to to samý. Ten rámek se uchytl, protože kočuje tisíce mil po celé
> Americe. A to vyžaduje betelné provedení. Unás v Evropě je to luxus, tady
> se nekočuje, jen kecá oničem. Nejde o mezerník ale Hofmanovy boční loučky
> jako celek. Vyrobit Hoffman rámek samozřejmě v menších tisícových sériích s
> malým levným ručním nářadí doma jde. Ale je to totálně zbytečné, drahé,
> nepraktické kvůli propolisu co tu v Evropě máme. Ten udrží i rámky bez
> mezerníků tak, aby se po cestě včely nepomačkaly._gp_
> .....
> Vasek731 (88.100.34.126) --- 27. 6. 2012
> rámek lang
> Takže když udělám obyč. rámek a přidělám plastovej mezerník tak je to
> stejný! Jen prostě fígl jak si člověk nemůže udělat tento typ rámku doma na
> koleně a musí za něj platit.Super.Díky za odpověď. Vašek
>
>
>

Mám na zahradě asi 50 borovic a včera jsem se díval na mery na výhoncích a vyděsilo mě to. Normálně tam je v tuto dobu obsazeno merami a včely na to naletují, ale letos místo mer larvy slunéčka asijského. Také jsem pozoroval, ža na mšice co jsou na švestce, jiný druh než na borovicích, ty slunéčka nejdou. Tak oni si ty bestie vybírají a nejspíš pro budoucnost to bude znamenat konec lesního medu.

Už kontrolujete spad VD? U mě zatím v pohodě 0,63Ks/den. A padá jen u některých včelstev, jiná po 4dnech mají 0. Podložky už mám nonstop at můžu průběžně kontrolovat.

Pánové děkuju moc za vyslětlení. Šlo mi oto,aby to nemělo nějaký jiný účel než vymezení rámků. Jako třeba jakési dodatečné zateplení. Chci začít včelařit tak chytám moudra kde se dá. Letos už to asi nevyjde(ještě nemám úly)a na usazení oddělků je už asi nejvyší čas,ale příští rok snad....
Ještě jednou díky a pokud můžu tak se na vás obrátím o další rady. Dobrou noc Vašek

Mam ve svem vcelarskem provozu oba typy, Hofmany i ty s mezernikem.
(10 ulu tech a 10 tech druhych).
Pocitove pro mne se s Hofmany dela lip, H. ramek dele drzi 'svuj tvar',
normalni s mezernikem snadneji 'ujede', vespod nastavku se uz obcas
'neodmezernikuje' s vedlejsim ramkem (mezerniky nedosednou) a tak.
Ted se bavim o ramcich starych 5 a vice let, dvakrat ci vicekrat vytavenych.

Toz tak,
Martin

Není to to samý. Ten rámek se uchytl, protože kočuje tisíce mil po celé Americe. A to vyžaduje betelné provedení. Unás v Evropě je to luxus, tady se nekočuje, jen kecá oničem. Nejde o mezerník ale Hofmanovy boční loučky jako celek. Vyrobit Hoffman rámek samozřejmě v menších tisícových sériích s malým levným ručním nářadí doma jde. Ale je to totálně zbytečné, drahé, nepraktické kvůli propolisu co tu v Evropě máme. Ten udrží i rámky bez mezerníků tak, aby se po cestě včely nepomačkaly._gp_
......
Vasek731 (88.100.34.126) --- 27. 6. 2012
rámek lang
Takže když udělám obyč. rámek a přidělám plastovej mezerník tak je to stejný! Jen prostě fígl jak si člověk nemůže udělat tento typ rámku doma na koleně a musí za něj platit.Super.Díky za odpověď. Vašek

Takže když udělám obyč. rámek a přidělám plastovej mezerník tak je to stejný! Jen prostě fígl jak si člověk nemůže udělat tento typ rámku doma na koleně a musí za něj platit.Super.Díky za odpověď. Vašek

Ten divnej tvar je typ mezerníku.

Ahoj. Může mi někdo prozradit proč rámek k úlů lang. má tak divnej tvar. Proč se nepoužívá jednoduchej s nezerníkama. Díky Vašek

Další možnost jak spojit vrtačku s míchadlem je přes upínání SDK./Nebo tak nějak se to nazývá/ Půjčím si koncovku ze starého vrtáku, uříznu jí a svařím s vrtulí. Aby to bylo vystředěné do vrtule vyvrtám do středu důlek a koncovku obrousím nebo osoustružím do tupého kužele. Natlačím k sobě a zavařím anticorovou elektrodou. Obyč železnou to rádo praská. A pastuji. Zdraví R. S.

Já osobně jsem se s rtubčicemi setkal jen jednou, jako kluk cca před 50 roky. Tak vlastně nechápu co se tady vlastně řeší a jestli to vůbec stojí za to zachraňování. Tad stačí odchovat novou matku a při sundávání medníku udělat smetenec.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: H?bner Jan <hubner.jan/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 27.6.2012 16:40:16
> ----------------------------------------
> Přímo jste mne vyprovokovali k reakci. Nevím ani kolik let metodu vysypání
> včelstva s trubčicemi používám. Ještě jsem nezaznamenal neúspěch a to
> stavím na jejich místo oddělek s dobře rozkladenou mladou matkou ihned,ne
> až za nějaké další dny. Znetvořené plásty s trubčinou po oklepání na zem do
> trávy /proč na plachtu?/ vystrojím přistavenému oddělku do medníku a
> likviduji až po vytočení. Protože tyto zásahy dělám prakticky většinou
> uprostřed sezony, tak tímto způsobem získávám vlastně normálně silné
> včelstvo, schopné využít třeba právě probíhající snůšky. Jediné opatření
> dělám v tom, že přistavenému oddělku silně zúžím česno, takže vracející se
> včely z vysypaného včestva obsednou přední stěnu úlu s oddělkem a pomalu se
> vžebrávají do vlastního domu. Tvrdit, že mě nikdy nevznikla žádná komlikace
> je samo o sobě podezřelé, možná že jo, ale je to už tak dávno, že si to
> nepamatuji. Takže směle můžu tuto metodu prohlásit za spolehlivou. Včelařím
> od dětství a je mi 58 let. Honza.
>
>
>

Přímo jste mne vyprovokovali k reakci. Nevím ani kolik let metodu vysypání včelstva s trubčicemi používám. Ještě jsem nezaznamenal neúspěch a to stavím na jejich místo oddělek s dobře rozkladenou mladou matkou ihned,ne až za nějaké další dny. Znetvořené plásty s trubčinou po oklepání na zem do trávy /proč na plachtu?/ vystrojím přistavenému oddělku do medníku a likviduji až po vytočení. Protože tyto zásahy dělám prakticky většinou uprostřed sezony, tak tímto způsobem získávám vlastně normálně silné včelstvo, schopné využít třeba právě probíhající snůšky. Jediné opatření dělám v tom, že přistavenému oddělku silně zúžím česno, takže vracející se včely z vysypaného včestva obsednou přední stěnu úlu s oddělkem a pomalu se vžebrávají do vlastního domu. Tvrdit, že mě nikdy nevznikla žádná komlikace je samo o sobě podezřelé, možná že jo, ale je to už tak dávno, že si to nepamatuji. Takže směle můžu tuto metodu prohlásit za spolehlivou. Včelařím od dětství a je mi 58 let. Honza.

Tento problém jsem řešil zakoupením od firmy PROTOOL Adaptér s vnějším závitem M14-1/2“x20UNF a
Zubové sklíčidlo s kličkou NarexCC 13-1/2,

V minulosti jsem to udělal, a za 3 dny jsem na misto původního včelstva s trubčicemi vložil oddělek s kladoucí matkou. Matka se ztratila, je možné že se sem po 3 dnech vrátila nějaká trubčice. ( je to jen hypothéza. )
J.B.

Jan, jednoduchá odpoveď, do pôvodného trúdicového včelstva sa vrátili aj aktívne trúdice. Pokračujú v kladení svojich neoplodnených vajíčok a pridaný odloženec to nevyriešil, matku nedokázali ochrániť. Už som tu písal, že postihnuté včely do normálneho stavu sa už nedostanú, R.Polášek napísal že je to možné, ja tvrdím naďalej, že nie.
Trúdicové včelstvo sa môže skladať z úplne všetkých včiel a nie len niekoľkých, ak stav bez matky dlho trvá liahnu sa prvé trúdy.

Ja mám zaznamenané, že som pridal do takého včelstva úspešne včelstvo, bolo silné včely boli aj v medníku, npr. pomocou umelej materskej bunke. Matka začala klásť vajíčka, trúdice takisto, keď zaviečkovali prvý plod, na plástoch bol robot. a trúdí plod.. Nakoniec sa trúdice presťahovali do medníka a tam kládli svoje neoplodnené vajíčka až do, kým im nedošiel čas, postupne uhynuli. Včelstvo som zachránil. Len to je prípad od prípadu.

Trúdicové včelstvo som zachránil aj pomocou otvorenej materskej bunky, prípadne zaviečkovanej mladšej MB, 11-12 dňovej. Je to vlastne prípad od prípadu a nedá sa to brať všeobecne. Pridanie do trúdicového včelstva musíme chápať v rovine vzťahu matky a mnoho biologicky zmenených včiel na falošné matky, ktorých je v úli prevaha, takže sokyňu sa snažia odstrániť a vo väčšine prípadov sa im to podarí.

Ja teraz zachraňujem včelstvo (nie je už silné) v ktoré už kladú trúdice, spôsobom pridania zav. MB, práve dnes sa vyliahla, trúdice ju nechali na pokoji, pretože nie je pre falošné matka trúpdice , rivalka. Budem ich sledovať a napíšem ako to dopadlo.

Pridával som matku do slabého včelstva bez matky, či sú v ňom trúdice som nekontroloval a na tretí deň som ju našiel mŕtvu v klbku včiel. Pritom som ju pridal na pláste s včelami a plodom. Plást mal úplnú ochranu novinového obalu, s pár dierkami, cez ktoré domáce včely naväzovali kontakt s včelami na pláste. Keď matka vyšla na druhý plást, trúdice si je našli a zabili.

když zajdu s míchadlem k nějakému šikovnému chlapovi co má soustruh a případně svářečku na nerez, tak mi za peníze co stojí vrtule udělá z nerezu novou se závitem M14.

Je nezvyklé,že by Polášek takto sakroval...

"> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 27.6.2012 08:46:18
> ----------------------------------------
> Já silné trubčice zprovozním na regulérní oddělek opakovaným přidáváním
> plodu. Slabé zlikviduji ometením plástů od včel, rozdělením těch plástů do
> okolních včelstev mezi jejich plod a uzavřením úlu. Problémy se ztrátou
> matky v okolních včelstvech jsem nikdy neměl.
> Problém trubčic tak pro sebe považuji za vyřešený a nic nového v tom směru
> nevyzkoumávám.
> Fakt je, že trubčice cíleně nedělám a v reálu se s nimi setkám tak jednou
> za pár let, takže zas tak moc zkušeností s nimi nemám."

Rozumím tomu tak, že standartní elektrické míchadlo pro míchání maltových směsí má pro svou vrtuli s nástavcem uchycení skrz ten závit M14 , zatímco obyčejná vrtule prodávaná pro použití do vrtaček tam má obyčejný šestihran, který se uchytí do běžného sklíčidla vrtačky.

Neboli vrtačka jakožto univerzální zařízení má na konci sklíčidlo, do kterého se dá uchytit cokoliv kulatého od průměru 2 do průměru tak 14. Míchačka na maltu je jednoúčelová věc a tak ušetřili drahé sklíčidlo a nahradili ho levným adaptérem na závit.

Uchycení sklíčidla na vrtačku je u většiny vrtaček normalizované, takže v první řadě bych zjistil, jestli stejné normalizované uchycení není na tom maltovém míchadle. Potom by stačilo jen sundat z maltového míchadla ten adaptér na závit a namontovat dokoupené sklíčidlo.

Anebo na míchací vrtuli dovařit či dát dovařit, bude se jednat o poměrně přesné vaření, odpovídající matku či šroub, aby ta míchací vrtule pasovala do míchadla na maltu. Pak ale nejspíš už nepůjde upnout do běžné vrtačky.

Anebo adaptér, z trubkového pouzdra, do kterého se vloží a šroubky zajistí šesthran míchací tyče a na druhé straně přivaří příslušný závit pro uchycení do míchadla.
Možná by to šlo udělat z kusu trubky, možná by se to muselo soustružit, nevím, nejsem strojař.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 27.6.2012 08:46:18
> ----------------------------------------
> Já silné trubčice zprovozním na regulérní oddělek opakovaným přidáváním
> plodu. Slabé zlikviduji ometením plástů od včel, rozdělením těch plástů do
> okolních včelstev mezi jejich plod a uzavřením úlu. Problémy se ztrátou
> matky v okolních včelstvech jsem nikdy neměl.
> Problém trubčic tak pro sebe považuji za vyřešený a nic nového v tom směru
> nevyzkoumávám.
> Fakt je, že trubčice cíleně nedělám a v reálu se s nimi setkám tak jednou
> za pár let, takže zas tak moc zkušeností s nimi nemám.
>
>
>

Já silné trubčice zprovozním na regulérní oddělek opakovaným přidáváním plodu. Slabé zlikviduji ometením plástů od včel, rozdělením těch plástů do okolních včelstev mezi jejich plod a uzavřením úlu. Problémy se ztrátou matky v okolních včelstvech jsem nikdy neměl.
Problém trubčic tak pro sebe považuji za vyřešený a nic nového v tom směru nevyzkoumávám.
Fakt je, že trubčice cíleně nedělám a v reálu se s nimi setkám tak jednou za pár let, takže zas tak moc zkušeností s nimi nemám.

Oficialní návod vysypat včelstvo s trubčicemi na plachtu že se normální včely vráti, vžebrají a trubčice se nevrátí nedoporučuji.

V minulosti jsem to udělal, a za 3 dny jsem na misto původního včelstva s trubčicemi vložil oddělek s kladoucí matkou. Matka se ztratila, je možné že se sem po 3 dnech vrátila nějaká trubčice. ( je to jen hypothéza. )
*************************************************
Dávám příteli za pravdu.Několikrát za dobu mého včelaření jsem našel trubčice,vysypal 50m od úlu,úl po nich jsem znepřístupnil aby musely vedle se vžebrat.Takto jsem asi 2x přišel o matky ve vedlejších úlech.Takže chybami se člověk učí a vícekrát takovýto experiment z trubčicemi neudělá a rovnou je vysíří,jiného si nezasluhují a je po starosti a škodě,kterou ještě jsou schopny napáchat...

V příspěvku o trubčicích v oddělku jsem se vlastně chtěl zeptat zda při trubčicích ve včelstvu včelstvo staví.
Už to vím :
Ano ve včelstvu s trubčicí při snůšce či při podněcováni včelstvo staví. v mém případě staví dělničinu.

Vložil jsem do oddělku v klíckách 3 nyní již 4 staré matky.
mám zkušenost už jsem to jednou zkoušel že matky, matka zpět vrátí trubčice na normální včely. ( množství 4 matek asi zapříčinuje delničinu při stavbě.)
Trvá to ale 3-4 týdny a zatím včelstvíčko silně zeslábne tak že to nemá vlastně žádný význam.

Oficialní návod vysypat včelstvo s trubčicemi na plachtu že se normální včely vráti, vžebrají a trubčice se nevrátí nedoporučuji.

V minulosti jsem to udělal, a za 3 dny jsem na misto původního včelstva s trubčicemi vložil oddělek s kladoucí matkou. Matka se ztratila, je možné že se sem po 3 dnech vrátila nějaká trubčice. ( je to jen hypothéza. )
J.B.

Omlouvám se, že ruším plodnou diskusi, ale nemám moc možností jak komunikovat. A tak prosím tímto bývalé studenty NASA, kteří si ode mne půjčili jakoukoliv literaturu o její vrácení. Nemám možnost si tuto znovu opatřit. Předem děkuji, Vašek Ducháč, bývalý učitel. Jinak tady v podhůří Hor Orlických byl poslední přínos na váze 11.5. Od této doby je váha vyrovnaná, čili co přinesou to vzápětí snědí, ale jěště není konec, pořád je naděje....Přeji všem lepší podmínky a ať to bzučí....

Pokud ssebou vezmete míchací vrtuli od míchadla, tak v prodejnách spojovacího materiálu Vám jistě vyjdou vstříc.
Nevím, jaké má Vaše vrtule stoupání závitu. Nebo zaúkolujte zámečníka a budete to mít komplet a bez starostí.
JK

To je standardní závit M14???

Řešil jsem to zakoupením samostatného sklíčidla, úpravou délky šroubu M 14 mm a svařením.
JK

Přátelé, prosím poradí mi někdo jak přizpůsibit míchací vrtuli s 6-ti hranou tyčí na standardní elektrické míchadlo pro míchání maltových směsí (zpravidla vrtule se závitem M14x2) ??? Dá se někde koupit hlavička (sklíčidlo s M14x2 do které bych 6-ti hran upevnil)???

Můj názor je, že každý včelař s něčím začne. A jak po 2 - 4 letech pozná na praxi, o čem to včelaření je, tak teprve potom vybírá definitivně úly. A často původní úly mění. Tudíž není žádný zvláštní důvod začínat na nových úlech a snažit se hned na začátku najít definitivní rámkovou míru.
Pokud chceš začínat levně, sežeň si za pár korun nějaké starší nástavkové úly, víceméně jedno jaké. Zamoření nemocemi se u použitých úlů obecně přeceňuje. V úvahu připadá jedině mor plodu a ten vzhledem k agresívnímu průběhu nákazy prakticky jedině tam, kde byl mor plodu zatajen, došlo k úhynu včelstev a následně oficiálně z jiných důvodů k ukončení chovu. Například úly typu "zůstaly ve stodole po dědovi, strýci atd, on kdysi včelařil a pak z jakýchsi důvodů přestal" jsou rizikové, úly typu " snižuji počet včelstev nebo přecházím na jinou míru, moje včelaření jinak prosperuje " a podobné jsou v pořádku. Zvláště pokud prodávající je místní, mezi okolními včelaři známý a stejně tak je známa situace, jestli tam vůbec byl někdy kdysi mor nebo ne. A zvláště když se pro jistotu použité úly zevnitř i zvenku pořádně očistí od všeho možného, vnitřek ještě vydenzifikuje plamenem , zvenku třeba přetře, praskliny vyspraví....

V tomhle ti nikdo moc neporadí, protože každému vyhovuje něco jiného, každý máme jiné včelařské podmínky. Cenově čím nižší nástavky tím víc dílů potřebuješ a vyjde úl dráž. Takže vysoké nástavky by měly být cenově levnější. A pokud máš nějaký stroj(pilu, hoblovku) a nebo možnost někoho za tímto účelem využít je to nejlevnější řešení. A sehnat levný materiál, i ty palety je možnost.
Ono vzpomínané včelaření na divočině by mělo být také to nízkonákladové. TBH je asi nejjednodušší a tím i nejlevnější, ale Já bych šel spíš do Warre. U Warre jde využít výška desek jaká je k dispozici a vůbec bych se nebál mít truhlíky i na výšce 12cm, tj. šířka desek na paletě. A další věc, lis je levnější než medomet.

Pokud představují peníze problém, tak pak máš jedno kritérium navíc - úl co si vyrobím co nejlevněji sám.

A to tě staví do trochu jiného světla - nemsuíš se zabývat tím co je na trhu, ale tím co si vyrobím.

Problém je náklad na suché dřevo.

Já osobně bych si v takové chvíli natahal z okolí palety - pokud někde jsou nějaké nevratné a stejné a dal je sušit na sluníčko.

A pak řešil co s nimi. Pak vychází dobře cenově vyšší nástavek.
Já se dostal na míň 20Kč za spojovací materiál a asi 30 normominut práce. Bez manipulačních časů.

Karel

Díky za rady. Hledám různé informace. Samozřejmě není moc prostředků tak hledám to nejlevnější.Ovšem abych včelařil v lednici,jak jsem to někde vyděl,to opravdu nechci. Vyděl jsem také právě včelaření na divočině.Ale zdá se mi to trošku " divoký".Jak jsem psal uvažuji o Lang. Chtěl jsem 3/4,ale podle rady by bylo lepší 2/3. Můžete mi ještě někdo zdělit nějaké informace,klady a zápory obou velikostí, nebo vůbec názory k této sestavě.Na vebu je informací dost,ale rači bych nějaké ze života. Díky všem Vašek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trub?ice
> Datum: 25.6.2012 14:06:43
> ----------------------------------------
>
>
> _"Radim ja som to presne napísal, trúdice sa dajú podľa teba "dají snadno
> převést", nedajú, lebo život obnovia úplne nové včely, trúdice odídu do
> večnosti bez úžitku. Včelstvo môžeš vytvoriť aj bez trúdic!_
> Literatura říká, že pokud se podmínky, nadbytek mateří kašičky změní,
> trubčicím vaječníky zase zaprahnou a ony se zase stanou v podstatě
> normálními staršími poněkud opotřebovanými včelami. Je to ale vcelku jedno,
> jestli to tak je nebo není, protože v trubcokladném včelstvu je sotva pár
> desítek trubčic. Ostatní jsou běžné včely.
> Není tedy důvod, když se to vyplatí, trubcokladné včelstvo prostě využít na
> oddělek.
>
>
>

"Radim ja som to presne napísal, trúdice sa dajú podľa teba "dají snadno převést", nedajú, lebo život obnovia úplne nové včely, trúdice odídu do večnosti bez úžitku. Včelstvo môžeš vytvoriť aj bez trúdic!

Trubčice do cca až července se dají snadno převést na normální včelstvo opakovaným přidáváním mladého dělničího plodu.

Radim ja som to presne napísal, trúdice sa dajú podľa teba "dají snadno převést", nedajú, lebo život obnovia úplne nové včely, trúdice odídu do večnosti bez úžitku. Včelstvo môžeš vytvoriť aj bez trúdic!

Veď to čo píšete, môžete urobiť aj s vysírenými plástami, ja som myslel na včely-trúdice, pretože tie aj si nájdu vstup do iného včelstva, sú to včely bezcenné, pretože trúdiciam sa zduria zakrpatené vaječníky a nie sú schopné sa regerenovať do pôvodného stavu.

Pokud NN, tak 2/3 Lang nebo Optimal. 3/4 je už dost těžká, to bych spíše přemýšlel o normální výšce Langa 232mm - nástavek 241.

Mezistěny se dávat nemusí, ale pokud začínáš, tak bych je používal. A nebo u 2/3 Langa do středu plastové rámky - ty mají právě plochu mezistěny jako 3/4 - nemají dřevo. Budeš omezený nedostatkem díla a na MS budou stavět rychleji. A až budeš mít díla dost, budeš vědět i jaká jsou omezení :-)


Karel

Trubčice do cca až července se dají snadno převést na normální včelstvo opakovaným přidáváním mladého dělničího plodu.
Je jen třeba vyhodnotit počet včel v úlku a jejich stáří, jestli se to vyplatí nebo jestli je vhodnější toto zrušit.
Z trubčic v silném včelstvu obvykle nakonec vyjde do zimy životaschopný silný či středně silný oddělek, slabé včelstvo nebo oddělek s trubčicemi kolabuje kvůli nedostatku včel.

"Dekuji za podnety. K tem okolnostem: chapu, ze mene pristupu je lepsi, ale prave toto byl ul, do ktereho jsem moc nelezl. Jednou pred destem, ale to bylo takrka tehdy po cely den a posledne bylo jen zamracene rano. A bylo zajimave, ze tri nizke nastavky byly bez potizi, ale utok zacal teprve pri odkryti vysokeho plodistniho nastavku, resp. pri jeho ndzvednuti s cilem podivat se pod nej. Je pravda, ze jsem nestihl zakourit, ale utok byl okamzity-je mozne, ze zakoureni by pomohlo, resp. ze na koureni muze takto zasadne zalezet? Snad posledni vec - ul byl az prilis velky, zbytecne rozsiren o mezisteny, ktere byly/jsou neobsednuty. "

Je ovšem zajímavé, že když jsem jednou zaváhal při doplnění vytočených rámků zpátky do medníku, nalezl jsem na víku vystavěnou krásnou divočinu, jednu "plástev" vedle druhé, bez spojení. Pravdou ale je, že když dám více stavebních rámků vedle sebe, zpravidla dojde ke spojení, k lehkému "bodovému" často i dokonce, když jsou stavební rámky zebrovány mezi již vystavěné dílo

Pane Antone, myslím si, že lepší možnost, než včely vysířit, je, dát jim jednu menší dávku cukru, cca 1kg v poměru 1:1, pak je pokouřit, ať se nasají a vysypat je do trávy před včelín, odstranit úl, nebo alespoň dobře přikrýt mokrým pytlem.Po zachlazení trubčího plodu ve stavu vajíček a malých larviček zužitkovat ve včelstvech. Plásty poškozené hrboplodem vytočit, získaný med zkrmit a plásty šoupnout do tavidla. Zužitkuje se tak pocenciál včel k případnému zpracování zimních zásob.

J.P.

To opravdu hrozí pokud dáš více prázdných rámků vedle sebe. přirozená stavba díla je totiž pod úhlem cca 45° vůči vletovému otvoru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: v?b?r ?l?
> Datum: 24.6.2012 23:39:25
> ----------------------------------------
> Díky. Jen se ještě zeptám. Když se nedá mezistěna není nebezpečí,že včely
> budou stavět mimo rámky a nebo spojí víc rámků najednou?Díky
>
>
>

Ve své podstatě se mezistěna nemusí dávat do žádných rámků. podle toho však vypadá i výsledné dílo. po volné stavbě se používalo speciální razidlo pomocí kterého se otiskoval voskový základ na lištu. Později se používali jen 1 cm široké pásky mezistěn. i to se však včelařům nelíbilo a začali celé mezistěny upevňovat k horní loučce. Dnes se zase postup poněkud změnil a mezistěna se upevňuje k loučce spodní. Můžeš si tedy vybrat. je to hlavně o vzhledu plástve a také o tom že při slabší snůšce včely raději plní buňky menší.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: v?b?r ?l?
> Datum: 24.6.2012 22:54:35
> ----------------------------------------
> Ahoj všem.Chci si pořídit včelky.Někdo radí koupit starší úly někdo nové.
> Já jsem se rozhodl(už jen ze strachu z možných nemocí)pro nové. Po
> študování netu a článků jsem se rozhodl, že koupím Langstroth. A teď se
> dostávám k jádru pudla. Všude se všichni baví o Lang. 2/3.Ale já jsem víc
> uvažoval o Lang. 3/4. Mohl by mi někdo poradit proč mají všichni většinou
> 2/3 nebo je to jen máhoda,že jsem prostě narazil na debaty o jednom
> rozměru.A nebo je ten menší v něčem lepší. A ještě jedna věc. Prý se v
> nízkých nástavcích namusí do rámků dávat mezistěna.Pravda či blud-ptám
> se:-))Díky za radu.
>
>
>

Aleš súhlasím, ale pôvodný význam hrboplodu bol daným tým, že v úli bola M, ale starobou či typickou chorobou, matka kládla vajíčka obojeho pohlavia (matka bola oplodnená) do rotníčej bunky, potom vzhľad plodu na pláste bol typický hrboplod. No ale o tom môžeme diskutovať, vždy si nájdeme nejakú príčinu.

Uvádzaš 1 MB zaviečkovaná 2 otvorenépôvodne si hovoril len o trúďom plode, takže nie sú to typické materské, nad neoplodneným vajíčkom nemôže byť MB, len falošný tvar, ktorý obačajne zvádza k tomu, že predsa je len v úli prítomná oplodnená M. Už sa z toho neviem vymotať.